Nesplní li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, (exekuční titul), může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce.
Předpoklady provedení exekuce
Má-li oprávněný vykonatelný exekuční titul , a nesplní-li povinný dobrovolně svoji povinnost
Přehled exekučních titulů
a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.
Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
Návrh na nařízení exekuce podává oprávněný exekutorovi. Návrh může podat kterémukoliv exekutorovi, kterého si zvolí bez ohledu na místní příslušnost. Návrh podaný soudu musí obsahovat určení konkrétního exekutora, kterého si oprávněný vybral. Místně a věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud povinného (přesná definice v § 45 exekučního řádu). Návrh podaný exekutorovi musí obsahovat:
• označení exekutora včetně sídla,
• označení oprávněného a povinného (jméno a bydliště, resp. obchodní jméno, sídlo a IČO)
• exekuční titul – přesné označení,
• povinnost, která má být exekucí vymožena a údaj, zda a v jakém rozsahu byla již povinným splněna,
• důkazy, kterých se oprávněný dovolává,
• datum a podpis oprávněného.
V návrhu na nařízení exekuce by měly být uvedeny i další skutečnosti, které usnadní provedení exekuce (např. údaje o majetku povinného, má-li být exekucí postižen, jeho plátci mzdy atd.), pokud tyto údaje oprávněný zná.
Přešlo-li právo přiznané exekučním titulem nebo naopak povinnost tímto titulem uložená na jinou osobu (postoupení pohledávky, dědictví, převzetí závazku …), je třeba doložit tuto skutečnost listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.
Na rozdíl od dosavadní úpravy exekuce vykonávané soudem oprávněný nemusí v návrhu určovat, jakým způsobem má být exekuce provedena (nemusí např. bezpodmínečně označovat majetek povinného, který má být exekucí postižen)
K návrhu na nařízení exekuce je vhodné připojit kromě exekučního titulu i další listiny, které svědčí o skutečnostech významných pro provedení exekuce, zejména o majetku povinného, má-li být exekucí postižen (výpisy z katastru nemovitostí, střediska cenných papírů…) – viz Vzor návrhu na nařízení exekuce.
Exekutor, kterému byl podán návrh, postupuje dále z úřední povinnosti – do 15 dnů požádá soud o udělení pověření k provedení exekuce Soud vydá pověření do 15 dnů. Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6.
Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.
Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má být exekuce provedena.
Náklady exekuce, mezi něž patří zejména odměna exekutora, náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností, hradí povinný. Výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů atd. upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb. U exekuce na zaplacení peněžité částky činí odměna exekutora 15 % z vymožené částky (minimálně 2.000,- Kč u exekučních řízení zahájených od 1.4.2017), a to do částky 3.000.000,- Kč, při vyšší částce percentuálně klesá. Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu, kterou se sjednává smluvní odměna za provedení exekuce nad rámec tarifní odměny stanovené vyhláškou. Smluvní odměna není nákladem exekuce.
Exekutor může po oprávněném požadovat složení zálohy na náklady exekuce (max. do 50 % tarifní odměny u exekuce na zaplacení peněžité částky).